XVI. BLOUDĚNÍ - Velikonoce 2008
Začátek: Dlouhé Dvory (okr. Hradec Králové)
Konec: Borovnice (okr. Trutnov)
Celkem ujito 76 km, stopem 2 km.
pátek 21.3.2008
Je pátek odpoledne a já s krosnou opouštím brány univerzity a spěchám na nádraží. Vlak má 10 min. zpoždění, což mi ani moc nevadí. Na sraz bludičů v Praze-Vršovicích před školou v 18.00 dorazilo asi 60 lidí. Každý dostal hned žákovskou knížku. Letošní ročník bloudění má být s heslem "Škola hrou". Naší skupinku tvoří jen Leoš a já. Mělo nás jet víc, ale postupně nějak odpadli. Hlavním důvodem asi byla ne moc optimistická předpověď na víkend. Přesunujeme se k vršovickému nádraží a konečně se dozvídáme, kam si máme koupit lístek. "Hně... Hněvčeves". Kde to je? Nikdo neví... Někde u Hradce? Ve vlaku dostává každá skupinka obálku s první šifrou, kterou můžeme otevřít až po vysazení z vlaku. Po přestupu v Hradci Králové je naše skupinka vysazena na zastávce Dlouhé Dvory. Luštíme šifru, která je vlastně kvízem ze životopisu J.A.Komenského. Po delší době hledání v životopisu nám vychází věta: kříž číslo 451 les Svíb. Ostatní skupinky se nás ptají, jestli máme zájem polupracovat, tak jim radíme a vydáváme se po žluté na sever přes Dlouhé Dvory a polní cestou k silnici. Chvíli jde žlutá po hlavní silnici a pak už odbočuje doprava. Přicházíme k rozcestí a dáváme se po červené dolů do vesnice Lípa. Potom zase po silnici do Čistěvsi. Tam už potkáváme i další skupinky, co měli výsadek na jinde. Ve vsi se naštěstí nachází mapka s číselnými popisy křížů. Ten, který hledáme my se nachází v jihovýchodním okraji lesa Svíb.
sobota 22.3.2008
Chvilku nám trvá, než kříž najdeme, ale zanedlouho nacházíme i šifru ukrytou pod mechem. Máme seřadit obrázky lidí v určitých historických dobách. Začíná nepříjemně pršet. Přesunujeme se po červené do Máslojed. Žádnou hospodu nenacházíme, tak luštíme šifru v zastávce společně s jinou skupinou, která nám poradí. Vyrážíme na sever do Hořiněvsi. Jelikož už je dávno po půlnoci, pomalu hledáme místo na přenocování. Chvilku jdeme po kolejích, pak po silnici, až přicházíme do Benátek. Jsou 3 ráno tak si vybalujeme spacáky a přespáváme pod stříškou u smíšeného zboží. Naštěstí panuje mírumilovné počasí, jelikož jinak by nám tato stříska nebyla moc platná. Ráno jdou kolem nějací bludiči. Po snídani a čaji s rumem vyrážíme přes trať po silnici do Cerekvice nad Bystřicí. Tam dokupujeme zásoby a jdeme hledat hrad... V lese nás zaujala zřícenina kaple. Ponurá atmosféra pokračuje, když zjišťujeme, že hrad, který máme zakreslen na naší mapce, neexistuje. To znamená, že jsme špatně pochopili šifru a musíme jít zpátky na trať, kde se šifra bude nacházet na 4. kilometru. Scházíme k silnici a po ní jdeme do menší vesničky Želkovice. Jdeme dál ke křižovatce, kde se nachází kříž z prusko-rakouské války. Procházíme obce Vrchovnice. Pak si zkracujeme cestu k železnici přes pole. Konečně přicházíme k trati a nacházíme patník na 4. kilometru. U něj opravdu nacházíme další šifru, tentokrát budeme muset rýsovat. Kde se spojí nejvíc čar, tam je další šifra. Vracíme se kousek k přejezdu a po asfaltce míříme na severovýchod, až přicházíme do vesnice Lužany. Tam se ptáme místní obyvatelky na nejkratší cestu a pak pokračujeme po silnici do Jeřiček. Kousek za vesnicí zahýbáme doleva a kolem vodojemu jdeme do bažantnice, kde se nachází na výrazném vršku další šifra. Tentokrát musíme opravit diktát. Chvilku nám trvá sestavit slovo, které má vyjít, ale pak vychází "Morava" a tu na mapce opravdu nacházíme, jenže hned na 4 místech. Typujeme, že to bude vrch Morava a tak tím směrem pokračujeme. Přelézáme plot bažantnice a ve Velkém Vřešťově potkáváme vesničana, který se Leoše ptá, kde má lyže, když má hůlky. Potkáváme skupinku bludičů, kteří nás informují o tom, že hospoda má dneska zavřeno kvůli karnevalu. Před smíšeným zbožím zabíráme stoleček a vaříme něco k obědu. Ptáme se autobusáka, jestli nezná vrch Morava. Nezná. Tak Leoš zkouší místní obyvatele a u nich uspěje. Po obědě se ještě stavujeme v benzínce, kde doplňujeme vodu. Zřejmě nejsme první ani poslední, jak je vidět na udivené obsluze. Podél elektrického vedení šlapeme do malebné vesničky Sedlec a pak přes Záborov, po louce do lesa a vylézáme na vrch Morava (365 m). Tam nalézáme šifru s matematikou a musíme si trošku započítat. Scházíme ke hřbitovu do Lanžova a na křižovatce pokračujeme doprava po silnici na Velehrádek. Ze silnice zahýbáme doleva na polní cestu a ta nám zkracuje cestu k historickému mezníku, kde se nachází další šifra. A je to výtvarná výchova, na které nakonec pohoříme, protože nerozluštíme obrázek. Nezbývá nám, než obejít všechny místa vyznačený na mapce. Pokračujeme po silnici přes Zábřezí. Na návsi nás upoutávají smírčí kříže. Zapadá slunce. Na kraji Trotiny uhýbáme doprava k lesu. V mapce je tady zakreslen falešný smírčí kříž. No nic, tak tady to není, jdeme dál. Teď přichází na řadu buzola. Už to začíná být aspoň trochu zajímavé a popravdě, už teď jsme pěkně mimo. Jdeme na severozápad k silnici, tu přecházíme a po lesní cestě se dostáváme do vesnice, jejíž název nevíme, protože na naší mapce je bílé místo. Ptáme se místní obyvatelky, ale moc nám to nepomůže. Chvíli se motáme jak v bludnym kruhu. Napojujeme se na červenou. Buzola ukazuje, že jdeme na východ. My ale potřebujeme jít na severozápad sakra! To není možný! Jdeme úplně blbě. Už se asi hodinu neorientuju. Vracíme se zpátky do vesnice a vlezeme do místní hospody. "My ani nevíme, jak se to tahle vesnice jmenuje." Hostinský byl strašně ochotný a laskavý. Poradil nám skvělou zastávku na přespání. A měl levný a moc dobrý jídlo. Zalézáme do autobusový zastávky naproti hospodě a čteme jméno vesnice: Zdobín.
neděle 23.3.2008
Ráno vaříme čaj a opouštíme naší zastávku, která nám moc dobře posloužila. Jdeme asi 1 km po silnici, pak scházíme do lesa k potoku a jdeme podél něj až k kostelíku v Miletínských Lázních. Nedaleko nacházíme mezi skalami skautské tábořiště. Mají tu moc kouzelný místo na tábory. Po silnici procházíme okraj Úhlejova a v místě, kde se lámou okresy Jičín a Trutnov scházíme ze silnice. Potřebujeme se dostat přes potok, tak přes něj musíme přehodit nějaký klády. Nakonec s pomocí Leošových teleskopických holí se nám podaří udržet stabilitu a přejít na druhou stranu. Vydrápeme se do prudkého srázu a nahoře hledáme zprávu, ale nic nenacházíme. Přesunujeme se kousek dál do lesa s názvem Čeperka. Tam nacházíme pěkné pískovcové skalky, ale zprávu ne. Kolem jde stařík, tak se ho ptáme, jestli tu je někde bývalé tvrziště, které je zakreslené v mapě. Tak nám ukazuje, že za silnicí. No nic, tak tady to nebude, jdeme dál. Jsme vedle. Scházíme po cestě do obce Třebihošť. Začíná dost sněžit. Po silnici pokračujeme do Bílé Třemešné, jdeme se podívat k hospodě a ptáme se, jestli tu nešli nějací blázni s krosnama. No nešli, takže jsem úplně vedle. Další označené místo na naší mapě je přehrada Les Království. Překvapivě stopneme auto, a posunujeme se tak hned k přehradě. Tam žádnou zprávu taky nenacházíme. Tak, prošli jsme už 4. místo označený v naší mapce a ani na jednom nebyla zpráva. Končíme. Odteď si jdeme po svých, protože už vážně nevíme, kam jít. Nejzajímavější bod v okolí je Zvičina, nejvyšší hora Podkrkonoší. Tak tam vylezeme. Přes pole se vracíme do Bílé Třemešné. Tady se napojujeme na červenou značku a přecházíme koleje se zataženými závorami, které se otevírají jen na požádání. Na rozcestí se dáváme po zelené, chvilku posedíme u křížku a pak vylézáme na Zvičinu. Vcházíme do hospody, ale žádní bludiči tu evidentně nejsou. Před naším odchodem přicházejí 4 chlapíci s batohama, tak se jich ptám, odkud jdou a jestli nepotkali cestou nějaký lidi s krosnama. Nepotkali. No tak nic. Vyrážíme dál na cestu. Scházíme dolů ze Zvičiny do stejnojmenné vesnice. Nedaleko za ní vidíme nějakou skupinku bludičů! To je naše naděje. Cvalem se k nim na dohled přibližujeme. Podle stop ve sněhu je sledujeme. Scházíme do údolí k říčce Bystřici a potom vylézáme na vršek se jménem Valy. Tam skupinku znova zahlídneme, jak luští zprávu, tak se na půl hodiny stáhneme a svačíme. Když skupinka odešla, šli jsme hledat zprávu my. Našli jsme ji u stromu nedaleko rozcestníku. Šifra nám říká, že další místo bude v lomu. Koukáme do mapy a pak už vyrážíme směrem vyšlapaných stop. Bereme to přes les a pak přes silnici do Bukoviny u Pecky. Ptáme se místního na lom, procházíme vesničku a za kravínem vlézáme do lesa. Lom Kamenná Hůra nemůžeme najít. Padá tma a beznadějně hledáme. Skupinka luštící čínské znaky nám pomáhá najít lom. Už pomalu ztrácím naději, že dojdeme do cíle. Dole svítila velká vesnice, tak sejdeme dolů a najdeme hospodu. Cestu blokuje značný množství popadaných stromů po nedávný vichřici. Ukáže se, že vesnice je Horní Nová Ves. Zalézáme do hospody. Zanedlouho po nás do hospody přicházejí i další 3 skupinky. Dáváme dohromady šifru s čínskými znaky a vychází nám kostel sv. Máří Magdalény. Hospodský už nemá nic k jídlu, tak nám dovoluje se najíst z vlastních zásob.
pondělí 24.3.2008
V hospodě se nás 6 dává dohromady a jsme odhodlaní dojít do cíle. Je 1 hodina v noci a my vyrážíme po silnici na sever. V Bělé u Pecky nás musí opustit Leoš, protože má něco s kotníkem. Tak už nás jde jenom 5. Ve vesnici Stupná se napojujeme na zelenou značku a vyškrábeme se ke kostelu Sv. Máří Magdalény, kde hledáme další zprávu. Ta je schovaná na hřbitově. Luštíme vlajky států a vychází nám slovo lavička, které je i v mapce. U lavičky jsme ve 3 hodiny ráno. Tam nacházíme 2 šifry a to fyziku a chemii. Fyzika je k naší radosti zrušena a chemie je zkrácena. V bludičské periodické soustavě prvků jsou rozházené prvky a navíc tam jsou i vymyšlené. Tím, že si spleteme indium a indyum, nám vyjde o 10 jiná hodnota tím i jiný prvek, takže místo radonu nám vyjde radium. V mapce teda míříme na radiový vrch (ve skutečnosti Supí vrch 495 m). Tam hledáme jak zběsilý oheň, ale není tam! Zato tam jsou krásné skály. Sněhu je tady dost a únava o půl čtvrté ráno už taky dělá své, tak se musí použít mobil. Dozvídáme se, že cíl je Radonová kaple (správně kaple Na Mýtě), která je asi 1 km odsud. Doploužíme se tam a opravdu, už z dálky vidíme svíčkami osvětlenou cestu ke kapličce Na Mýtě, u které je cíl! Ano, oheň. Jsme tu. Jsou 4 ráno. Já už nejdu spát. Někdo ještě jde. U ohně se hraje a zpívá až do rána, pak vyrážíme do 2 km vzdálené Borovnice na vlak.